pátek 19. dubna 2013

Piercing

Autor: Arvari
Žánr: Úplně normální slashárna...
Přístupnost: Tohle je normální porno s lehkou zápletkou.
Postavy: Jonne Aaron/Sir Christus
Shrnutí: "Máš zas piercing v bradavce?!"
Počet slov: 2023
Poznámka: Nic nevím, nikoho neznám, nikdy se nestalo, ačkoliv... Nikdy neříkej nikdy...


"Panebože, Jukko... Tak tohle jsem fakt nečekal."
"Co, takový šílenství po SIRU CHRISTUSOVI? Ach, Matti," zasmál se. "Jsem hvězda. Ještě pořád jsem hvězda."
"A hrozně skromná hvězda, co?" šťouchl ho Matti do žeber.
"No jasně, to je jedna z mejch nejlepších vlastností," pozvedl hrdě bradu, načež vyprskl smíchy a pověsil se svému mladšímu bratrovi kolem krku. "Ne, Matti. Díky, žes mě nechal hrát. Fakt."
"Klidně tě nechám i na dalších koncertech. Dost mi to ulehčuje práci," zašklebil se Matti. "Co máš v plánu na zbytek dne?"
"Ehm, no, nevím," pokrčil Christus rameny. "Nejspíš se tu budu jen tak poflakovat. Hrajou tu Negative, že jo?"
"Máš v plánu omrknout toho jejich novýho kytaristu?"
"Jak TOHLE víš?!"
"Jsi hrozně domejšlivej, bráško. Chceš vědět, jestli náhodou není lepší než ty."
"Chci se přesvědčit, že není lepší než já nebo Larry."
"No, tak do toho..." ušklíbl se Matti. "Kdyby něco, budu... někde tady. S Minnou."
"Jasné, pane!"zasalutoval Christus.
"Jo, ještě!" otočil se Matti ve dveřích. "Na noc budeš u nás, nebo jedeš večer domů?"
"Domů," usmál se Christus. "Těším se na svoji postel, fakt že jo."
"Fajn. Minna bude mít radost. Teda, ne že by tě neměla ráda, ale dneska je nějaká... no... Řekněme, že budeme oba radši, když budeme mít byt jen pro sebe."
"Celej barák by byl ještě lepší, co?"
"Bože, Jukko..." protočil Matti panenky. "Kdybysme se už neviděli, měj se, bráško."
"Ty taky, Matti..."

Jen zdálky Christus sledoval nového kytaristu svojí bývalé skupiny, jak pobíhá po pódiu a hraje a kurví, ano, kurví songy, které měl Christus kdysi i docela rád.
Vydržel se dívat jen dvacet minut. Ve chvíli, kdy začali hrát Frozen, Christus vzal nohy na ramena. Bylo mu jasné, že jen tak neuteče, že tu hudbu uslyší prakticky všude... možná krom zákulisí.
Sice už se tam vracet neplánoval, ale udělal to. Ještě pořád měl propustku, naštěstí. Přede dveřmi šatny, co byla ten den Mattiho, se na okamžik zastavil, chtěl si být jistý, že svého mladšího bratra nenačapá při sexu s Minnou. V šatně ale bylo ticho.
A prázdno, jak se ukázalo, když otevřel dveře a rozsvítil. Spokojeně se ušklíbl a rozvalil se do křesla.
Hudba se tu ozývala pořád, ale ne tak silně jako venku. A Christus dobře věděl, jak ji přebít. Ze své brašny vytáhl hudební přehrávač, do uší si strčil sluchátka a spokojeně zavřel oči.
Najednou se cítil strašně utahaný. Zvláštní. Byl schopný každý den vstávat ještě před svítáním, do odpoledne být v práci a pak ještě pokud možno aspoň hodinu cvičit na kytaru, ale teď, když po tak dlouhé době odehrál koncert, a ani ne extra dlouhý, cítil se vyčerpaný.
Možná to bylo taky těmi nervy před vystoupením. Přísahal by, že trémy se zbavil už někdy v šestnácti, sedmnácti, ale vypadalo to, že se zase vrátila, i když jen v malé míře.
Dal by si pivo. Sakra, dal by si pivo.
Ale to by se mu muselo chtít zvednout.
To křeslo bylo tak pohodlné...

Když s ním o nějakou dobu později někdo jemně zatřásl, Christus sebou prudce trhnul. Vytřeštil oči před sebe a zároveň zvedl ruku, aby si z uší vytrhl sluchátka.
"Jonne!" vyjekl, když postavu před sebou identifikoval.
Blonďatý zpěvák Negative se kousl do rtu.
"Promiň. Nechtěl jsem tě vylekat. Nevěděl jsem, že jsi tady," zamumlal.
"Co tu děláš, kurva?!" zaklel Christus a zmateně se rozhlížel kolem sebe. "Do prdele, kolik je?!"
"Půl desátý."
"Do prdele, za chvíli musím na vlak!"
Jonne se sehnul a zvedl Christusův přehrávač, který, možná už během kytaristova spánku, možná až při tom náhlém probuzení, spadl na zem.
"Promiň. Myslel jsem, že si jen dám sprchu v nějaký jiný šatně, že budu hotovej dřív... Fakt jsem nevěděl, že tu ještě někdo je. Ani jsem tě nepoznal, jak jsi měl skloněnou hlavu..."
Christus zamrkal. Asi stárnul. Potřeboval po probuzení čas, než začal chápat delší promluvu.
"A proč jsi mě teda budil?" vypravil ze sebe po chvíli.
"Nevím," pokrčil Jonne rameny. "Aby tě tady nezamkli?"
"Ach," kývl Christus. "A já bych už myslel, že jsi třeba chtěl znát můj názor na vašeho novýho kytaristu."
"Dík, to ani ne."
Jonne se narovnal a vydal se k malinkaté koupelně.
"Je STRAŠNEJ!" neodpustil si Christus.
Dveře se za Jonnem zabouchly.

Zhruba ve chvíli, kdy se ozvala sprcha, si Christus zapálil první cigaretu.
Zatraceně. Mohl ho tady najít kdokoliv, absolutně kdokoliv. V tomhle baráku byla hromada lidí. A kdo ho musel ze všech těch lidí vzbudit?
Jeho bývalý.
Ne bývalý přítel. Bývalý bližší kamarád s výhodami.
Nebo prostě ten, kdo se od Christuse dřív nechával šukat.
A samozřejmě bývalý zpěvák, i když to bylo v jejich vztahu až druhořadé, že.
"Do prdele, do prdele..." zaklel tiše Christus. "Já už se na to fakt VYSERU."
To poslední, na co teď měl náladu, bylo vydat se na vlak do Helsinek.
I když se s Jonnem poslední dobou tvářili, že spolu zase vychází, opak byl pravdou. Při nejlepší vůli se jen TOLEROVALI.
I to bylo lepší než to předtím, ale... stejně.
To poslední, co chtěl, bylo trávit s ním nějak moc času.
Christus si zapálil druhou cigaretu a definitivně se rozhodl, že do Helsinek už nepojede. K Mattimu nemůže, ale mohl by se objevit u mámy. Určitě to pochopí. Není ještě tak pozdě. A snad není nikde pryč...
Zrovna v okamžiku, kdy sahal po třetí cigaretě, si uvědomil, že sprchu už neslyší. Což mohlo znamenat jediné...
Vyskočil a chtěl popadnout tašku a svoji kytaru, jen to vzít a rychle zmizet, než se Jonne objeví ve dveřích koupelny.
Jenže když se i s kytarou narovnal, už se díval blonďákovi do očí.
Jonne se usmál. Měl na sobě jen džíny. Z vlasů mu na ramena kapala voda a stékala mu po hrudníku, kolem...
"Máš zas piercing v bradavce?!" vyjekl Christus.
Jonne se jen letmo podíval vlevo dolů, načež přikývl.
"Jo. Nechal jsem si ho zas udělat. Usoudil jsem, že mi docela chybí."
Když o tom Christus později přemýšlel, nedokázal pořádně vysvětlit, proč ho právě ten piercing v bradavce skoro přimrazil k podlaze.
Možná ho to prostě jen vzrušilo.
Možná si vzpomněl, jakou legraci si s tím piercingem před lety užívali.
Možná na okamžik viděl starého Jonneho, toho, do kterého se o spoustu let dřív zamiloval, i když blonďák tu lásku nikdy neopětoval.
Svého blonďáka, i když ho za svého mohl považovat jen jednou, dvakrát do týdne. Na turné častěji.
A naposled před skoro čtyřmi lety.
"Nechtěl jsi stihnout ten vlak?" odkašlal si Jonne.
"Nikam nejedu. Zůstávám v Tampere."
Až teď se Christus přiměl odvrátit svůj pohled od kroužku v Jonneho bradavce. Kousl se do rtu. Zavřel oči. Ne, ne, ne. Teď vezmeš kytaru a odejdeš. Tečka. Ani nepomyslíš na to, že...
Když otevřel oči, Jonne stál před ním.
"A máš ke strávit noc?" naklonil hlavu.

Vrhli se na sebe v okamžiku, kdy si Christus v Jonneho předsíni zul boty. Poslední, co ještě Christus dokázal bezpečně položit na zem, byla jeho kytara. Zbytek, brašnou počínaje a trenýrkami konče, se odebral k zemi větším či menším obloukem.
Jediné, co Christuse utěšovalo, bylo to, že Jonneho oblečení skončilo absolutně stejně.
Když se dostali do ložnice, byli už nazí.
Na postel nepadli spolu, jak by se nejspíš dalo čekat. Metr od postele se Jonne od Christuse odtrhl a velice rychle přešel k nočnímu stolku. Otevřel šuplík, popadl lubrikant a kondom a do postele prakticky skočil, jen aby vzápětí doširoka roztáhl nohy.
Christus chtěl mít poznámku o nehorázné nadrženosti, o tom, že se blonďák určitě nenechal dlouho vyšukat, kvůli svému strachu z toho, že kdokoliv, komu by to dovolil, bude žvanit. Ale spolkl je.
Chtěl ho, jeho tělo ho chtělo, i když mozek ječel hlasité, kurva hlasité ne.
Tohle už se nemusí nikdy opakovat. Třeba už nikdy nedostane takovou příležitost.
Citově už to bylo za ním, docela. Tohle byl jen sex. Bylo to pro něj jen to, co pro Jonneho celé ty roky.
Klekl si na postel mezi Jonneho nohy a sklonil se, políbil blonďáka na rty, ale o pár vteřin později se od nich odtrhl a skoro okamžitě se přesunul na opiercingovanou bradavku.
Jonne zalapal po dechu, prakticky jako kdykoliv dřív. Když Christusovy zuby za kroužek lehce zatáhly, blonďák zasténal.
"Dělej," zamumlal Jonne a do ruky mu strčil tubičku s lubrikantem. "PROSÍM!"
"Strpení, hezounku..." ušklíbl se Christus.
Ale nemínil to protahovat tak, jak v tu chvíli předstíral. Jen o minutku později už první Christusův prst zajížděl do Jonneho těla. Z výrazu na blonďákově tváři bylo zjevné, že na něco takového čekal už dlouho. A ten výraz jen podporoval Christusovo vzrušení.
"Prosím. Nepotřebuju tolik," vzdychl Jonne.
"Ale potřebuješ..."
Po pár minutách byl Christus zatraceně překvapený, když v okamžiku, kdy jeho prsty byly z Jonneho těla skoro venku, blonďák ucukl, aby se vzápětí posadil, kytaristu povalil na záda a nasedl na něj, tak prudce, že Christus měl co dělat, aby se skoro hned neudělal.
Jonneho čelist poklesla a oči se pevně zavřely. Blonďák zakňučel.
"Bože. Bože, jo. Jo. JO..." zaklonil hlavu. "Jo..."
Sklonil se, položil se na Christusův hrudník a široce se na kytaristu usmál.
"Tak. To bysme měli. A teď si mě můžeš otočit a pěkně mě vyšoustat..."
"To mi nemusíš říkat dvakrát," kousl se Christus do rtu.
O okamžik později Jonne ležel na zádech a sténal, zatímco do něj kytarista prudce, skoro až nepříčetně přirážel. Na jeho čele se rychle objevil pot. Jeho kůže se leskla, stejně jako se brzy začala lesknout ta Jonneho.
Christus se zadíval na jeho rudou tvář, políbil jeho pootevřené rty, i když nečekal žádnou odezvu. Byl vzrušený, tak zatraceně vzrušený, ale nechtěl se udělat dřív než Jonne. Chtěl vidět ten výraz, jaký má blonďák jen při orgasmu během sexu.
Jonneho ruka, doposud pevně svírající kytaristovy vlasy, sklouzla dolů. Nezamířila ale tam, kam Christus očekával, ale přímo k tomu zatracenému kroužku kovu, který tohle celé způsobil.
Jonneho sténání nabývalo na intenzitě, a když Christus zasáhl jeho prostatu, blonďák už byl tak hlasitý, že ho museli slyšet o několik pater výš i níž.
"Jukko. JUKKO!" zakňučel Jonne.
Pár vteřin, a Christus ten výraz uviděl. Jen okamžik, a jeho vidění se rozostřilo.

Christus zvedl z gauče svoje tričko a přetáhl si ho přes hlavu.
Bylo ráno. Večer se jim podařilo usnout, ani jeden nevěděl jak. Ale probuzení to nebylo příjemné. I po důkladné sprše se kytarista pořád cítil ulepený, i když si byl jistý, že si to jen namlouvá.
Jonne byl v koupelně až po něm, a už čtvrt hodiny. Christus doufal, že stihne odejít, než blonďák vyjde ven. Že to TENTOKRÁT stihne.
Přesně dle předpokladu ráno totiž nevěděli, co si říct. Přesně dle předpokladu se Jonne choval, jako by se nic nestalo, jako by se běžně budili vedle sebe nazí a upatlaní spermatem toho druhého.
I když myslel, že to bolet nebude, chtělo se Christusovi skoro brečet, když si uvědomil, co se mezi nimi už ZASE stalo.
Když si obouval boty, usilovně se kousal do rtu, jen aby odvedl myšlenky od Jonneho spící tváře, kterou měl možnost vidět aspoň těch pár vteřin, než se blonďák probudil. Absolutně nevinné tváře, tak vzdálené Jonneho skutečné osobnosti.
Kdysi se do něj zamiloval, i když znal všechny jeho ne právě malé nedostatky. Jestli si nedá pozor, mohlo by se mu to stát zase.
A to bylo to poslední, co chtěl. Nejlepší bude vrátit se ke vzájemnému tolerování se.
Popadl kytaru a zabouchl za sebou dveře bytu.

"Hele," řekl Jonne, když vyšel z koupelny. "Co bys řekl na snídani? Já uvařím kafe, ty dojdeš pro něco dobrýho, a pak si můžeme..."
Spustil ruce s ručníkem, kterým si před okamžikem ještě dosušoval vlasy, a v tu chvíli mu došlo, že Christusovy věci jsou pryč.
Ručník spadl na zem. Blonďák došel do obývacího pokoje a těžce dosedl na gauč.
"A pak si můžeme zopakovat ten večer," dokončil tiše. "A kdybys třeba nespěchal a chtěl zajít na oběd..."
Kousl se do rtu. Pak strčil prst do piercingu v bradavce a prudce škubl.

Žádné komentáře:

Okomentovat