neděle 31. března 2013

Negative na prknech 2 42/42

Tak, a je konec. Děkuji za pozornost a upřímně doufám, že se vám tenhle výtvor mého hříšného mozku líbil...
Jonne si ztěžka začal uvědomovat, že jeho tělo se právě probudilo. Líně otevřel oči a pomalu se pokusil pohnout, otočil hlavu a rozhlédl se kolem sebe. Byl ve svém bungalovu. Villeho kufry ovšem záhadně zmizely. Poznání Jonneho zasáhlo jako blesk z čistého nebe. Villeho odchod. Spousta alkoholu. Rozkošná medúzka, která ovšem musela odejít. Spousta alkoholu. Realizace nějakého Christusova nápadu. A pak spousta a spousta alkoholu...
V tom okamžiku Jonnemu došlo, že na ramenou necítí své vlasy. Nebo aspoň ne tak, jak byl celá léta zvyklý. Sice si zaboha nemohl vzpomenout na to, co bylo předmětem Christusova nápadu, ale cosi uvnitř mu děsivým hlasem našeptávalo, že kdyby byl střízlivý, bikdy by se k takové blbosti přemluvit nenechal. Do hlavy se pomalinku vkrádala ona neuvěřitelná myšlenka. Po zádech se vlnili maličcí hádci, kteří ještě předchozího večera byli jeho milovanými vlasy. Myšlenka si namáhavě probojovala cestu do té části Jonneho mozku, která už byla zcela při vědomí. Shodou okolností to byla právě ta, co si uvědomovala věci pro Jonneho nejdůležitější, jako třeba účes svého majitele. A ten si uvědomila právě v tomto okamžiku.
"NÉ!" rozlehlo se ostrovem. Téměř každý domorodý i nedomorodý obyvatel tento úzkostný výkřik slyšel. Neslyšeli ho pouze ti, co se předchozího večera opili na Jonneho večírku. Přiznávám, to byla dobrá třetina veškerého obyvatelstva.
"Co se stalo?" zamumlala zmateně osoba, jež také ležela na posteli, ale které si Jonne dosud nevšiml. Ta osoba měla vlasy zhruba jako ovce, která se nedávno střetla s několika litry hnědé barvy. Ano, přesně tak slepené a páchnoucí.
"Já mám DREDY!" zavřeštěl Jonne. V prstech pravé ruky zděšeně svíral jeden spletený blonďatý pramínek. "Kterýho magora TOHLE napadlo?!"
"No přece mě," ozvalo se z podlahy.
"Kristiane?" zamžoural Jonne na dvě propletená těla na zemi.
"V celý svý nezměrný kráse," zazubil se Christus. Po stranách jeho hlavy Jonne zděšeně spatřil výrazné vyholené části. Z Christusových vlasů zbyl jen horní tmavý pruh.
"No, já bych tu krásu klidně změřil," ozval se Antti. Ano, to on byl druhým propleteným tělem. A jeho rozházené dredy odhalovaly nad ušima stejné lysiny, jakými se mohl pyšnit Kristian. "Vlastně mám takovej pocit, že jsem ji včera večer měřil. Jen si nejsem úplně jistej tím, co jsem naměřil. Ale bylo to hodně, což jsem ovšem přece čekal, vždyť s tím, co jsem měřil, jsem zatraceně dobře seznámenej. Přeci jen je vidět, že to mám každou chvíli v-"
"Ano, Antti, děkuji ti za tvou vyčerpávající zprávu o včerejší noci!" uťal ho náhle Nakki. Jonne prudce otočil hlavu (vzápětí mu došlo, že to nebyl právě nejlepší nápad - hlavou mu projela ostrá bolest a obsah jeho žaludku projevil zájem o výlet na podlahu bungalovu), aby zjistil, odkud zvuk vychází.
"Ty vole, Nakki, co děláš pod postelí?" zeptal se Antti, který Nakkiho polohu zjistil o něco dřív než ostatní.
"Myslíš, že si něco pamatuju?" zaskučel Nakki, rukou si svíral bolavou hlavu.
"Kurva, byl to jen sen, nebo jsme včera kolem půlnoci vážně surfovali nahý?" zabručel Jay, jenž právě vyšel z koupelny.
"Co jsi tam dělal?!" zamrkal zmateně Larry.
"Nocoval ve vaně," zívl Jay. "Je až překvapivě pohodlná. Navíc jsem byl v ledový vodě, takže mě teď nebolí hlava! Ale nikdo mi neráčil odpovědět na mou otázku..."
"Ty jeden zmetku," zavrčel Nakki. Zřejmě tím reagoval na Jayovu poznámku o bolesti hlavy.
"Nahý? My surfovali nahý?" zamyslel se Antti.
"Bylo to předtím nebo potom, co Billy zpíval karaoke nějakýho havajskýho hip-hopu?" zauvažoval Christus.
"A bylo to předtím nebo potom, co jste mi zlikvidovali moje překrásný vlásky?!" zaječel Jonne.
"Myslím, že předtím," usoudil po krátké úvaze Antti. "Protože kdyby to bylo až potom, tak by ti ty dredy teď tak hezky nedržely tvar, ale byly by asi napůl rozmotaný..."
"Myslím, že Jonne nechtěl odpověď," pošeptal svému miláčkovi Christus.
"Ty vole, to musela bejt zas jednou pařba," mlaskl Nakki, zatímco se soukal zpod postele.
"Jo, to každopádně byla," pokýval Jay.
"A co budeme dělat teď?" nadhodil Christus.
"Já chci domů!" vzlykl Jonne.
"Tohle není v plánu," zavrtěl Nakki rezolutně hlavou.
"Hele, lidi..." vydechl náhle Larry. "Já mám na mobilu zprávu! Zprávu od Helenky!"
"No jo, včera jsi jí volal," upamatoval se Antti. "Ukecával jsi ji, aby přijela za tebou. A pak jsi chlastal ještě víc, když-"
"Souhlasila!" zaječel Larry a tryskem vyskočil na nohy. Povinná kocovina byla zcela zapomenuta. "Přijede zítra ráno! Moje Helenka bude tady!"
"Gratuluju, kámo," usmál se Christus.
"Hele, nechtěli byste vy dva třeba konečně vstát a oblíct se?" odkašlal si opatrně Nakki. Ta poznámka nebyla adresována nikomu jinému než Christusovi a Anttimu.
"Jestli Helena přijede zejtra ráno..." zamumlal Jonne, "... znamená to, že tady ještě zůstáváme, co? Nebo se snad pletu?"
"No, asi bysme si měli odpočinout," zaculil se Larry.
"Trošku zapařit," doplnil ho Nakki.
"A sbalit pár holek!" zakončil suverénně Jay.
"Ale to tady budu jedinej nešťastnej!" vzlykl Jonne.
"Kdepak, nebudeš. My už zařídíme, abys na Vala zapomněl," přislíbil Christus.
"Proboha, jen ať se nedozví o tom turné, co nás za necelý tři týdny čeká," pošeptal svému milenci Antti.
"Turné?" zamumlal tiše Christus.
"No, víš... To s HIM a Rasmus."
"HIM?! A do prdele."
"Jo, Kristianku. Přesně tam..."

Žádné komentáře:

Okomentovat